Syn.: Gentiana centaurium L., Erythraea centaurium (L.) Borkh., Centaurium minus Garsault, Centaurium umbellatum Gilib., Chironia centaurium (L.) F. W. Schmidt – zeměžluč lékařská
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Rozšíření: Roste v Evropě, na východě po Kavkaz, Írán a snad až Uzbekistán, dále pak v severozápadní Africe a na Azorských ostrovech. Jako adventivní je uváděna také ze severopatagonských provincií Neuquen a Río Negro. V České republice se vyskytuje roztroušeně, nejčastější je v teplých oblastech nížin a pahorkatin.
Ekologie: Tento světlomilný druh roste na pasekách, podél lesních cest a v lesních lemech.
Popis: Dvouletá, vzácně jednoletá rostlina s 20–40 cm vysokými a přímými lodyhami. Ty bývají nezřetelně 4hranné, úzce křídlaté a asi od 1/2 větvené. Listy jsou přisedlé, v přízemní růžici bývají většinou už za květu zaschlé, obkopinaté až obvejčité a až 3 cm dlouhé. Lodyžní listy jsou spíše podlouhle nebo vejčitě kopinaté. Květenství tvoří vidlanovitý vrcholík. Květy jsou 4–5četné, přisedlé nebo jen krátce stopkaté s trubkovitým kalichem a růžovou korunou. Plodem je válcovitá tobolka. Kvete od června do září.
Využití: Tato zeměžluč je hojně sbírána jako léčivka. Obsahuje především hořčiny, které způsobují její velmi hořkou chuť.
Ohrožení a ochrana: V posledních letech jejích stanovišť ubývá, je proto zařazena k vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost (C4a). Na Slovensku je nominátní poddruh klasifikován jako méně dotčený (LC). Chráněným druhem je v Německu a Polsku.
Fotografoval Jindřich Houska dne 4. 9. 2005 (Česko, Čechy, u Radonic).